Webové stránky věnované zaniklé hornické osadě na předměstí Ostravy. Osada vznikla jako zaměstnanecká kolonie horníků a techniků dolu Odra. Důl i osada se rozkládaly na pravém břehu Odry pod bobrovnickým kopcem. Přes řeku sousedila osada s obcí Lhotka (Lihotka), z druhé strany s přívozskou částí - Přednádražím. Oderka zanikla v osmdesátých letech 20. století. Dnes se na jejím místě rozkládá ostravská centrální čistírna odpadích vod. Kolonie měla naprosto specifický ráz. Ani ne tak tím, jak byla kolonie postavena, takových kolonií společnost Báňská a hutní ostatně postavila více, ale způsobem života v ní. Soudržností lidí, která trvá dodnes.
Osada měla 5 řad jednopatrových domů, vlastní školu, obchod, řeznický krám, lékaře i knihovnu. V nadšených budovatelských poválečných letech byl brigádnicky postaven kulturní dům. V domech horníků bylo osm jednotek s jednopokojovými byty. Nebyl to sice žádný komfort, ale vlastníci dolu dali také svým zaměstnancům možnost mít své zahrádky a políčka. Pro chov hospodářských zvířat (drůbeže i prasat) měli k dispozici potřebné hospodářské prostory.

Oderská škola

S kým si vyprávím o Oderce, ten potvrdí, že škola, do které jsme na Oderce chodili, patří k těm nejkrásnějším vzpomínkám na Oderku. Věnujme proto jí i jejímu nezapomenutelnému řediteli samostatnou rubriku.  
Ředitel

Ředitel

Alfons Červinka
Společnost Báňská a hutní již při výstavbě kolonie musela přihlédnout k tomu, že hornická osada je na periferii Ostravy a že nebude jednoduché dát svým zaměstnancům rovnocenné podmínky s těmi, které měly svá bydliště blíže Ostravě. Šlo, mimo jiné, o základní vzdělání dětí zaměstanců, o ty nejmenší Oderáky. Takže již při výstavbě kolnie byla postavena škola, která architektonicky zapadala do rázu osady. Dvoupatrová budova byla vizitkou osady, její chlouba. Patrně od počátku existence školy se o ni i o její vybavení starala šachta, materiálně byla v její režii. 
Tato tradice se udržela i v poválečných letech, kdy šachta nad školou i jejím vybavením měla patronát. Nebyl naprosto žádný problém vozit děcka na výlety nebo do přírody na rekreační středisko Zlatník šachetním autobusem. A co se týče vybavení- škola ho měla na tehdejší dobu špičkové.
Škola měla pět tříd pro 20 - 25 žáků na třídu, školku s tzv. malým a větším oddělením (pamatuji si na naši učitelku ve školce pní Hofrovou), školní družinu, hezký byt pro školníka, jímž byl nejdříve bývalý legionář pan Semčisko, člověk plný optimismu a dobré nálady, později byla školnicí paní Hillová, jejíž syn byl můj velmi dobrý kamarád. Díky tomuto přátelství jsem měl školu prolezlou od sklepa až po půdu. A také zde byla pěkně vybavená školní kuchyně s jídelnou, kde kralovala paní Juštíková. A samozřejmě také ředitelský byt.
Nevím, zda-li byl od samého počátku ředitelem školy nezapomenutelný Alfons Červinka, ale je to pravděpodobné. Řídící Červinka byla výrazná oderská postava. V době, kdy jsem začal chodit do školy já, učil zde již druhou generací dětí. Takže učil i tatíky a mamky mých spolužáků a jeho slovo bylo na Oderce, takřka zákon. Byl nesmírně vzdělaný, ale také ctitel pěknějších stránek života. Jako pedagog měl své vlastní, a dá se říci, velmi účinné metody. Jeho výklad učiva, to byly vyprávěné pohádky. Vzpomínám si na tuto podrobnost - vyprávěl, jak v tichu večera opravoval sešity a kolem něj si hrály tvrdé souhlásky a také nám řekl které to byly, a jak tam pak tam zabloudila jedna měká  a to neměla dělat. Tvrdé ji tvrdě zahnaly. A řekl, které by vyhnaly ještě, kdyby mohly. Dodnes vidím ve své fantazii našeho ředitele, opravujícího v šeru sešity žáků, kolem něhož rejdí tvrdé souhlásky. To se prostě nedá zapomenout. Někdy se stalo, že byl pan řídící poněkud společensky unaven a tak nám dětem doporučil dát hlavičky na stoly, do dlaní a přemýšlet o včeličkách. Když jsme se dost napřemýšleli, mohla výuka pokračovat. O tom, co se v těch chvilkách dělo za katedrou se jenom šeptalo. Ale ať se tam dělo cokoli, o panu řídícím se nepochybovalo. Takovou měl autoritu. Občas vyučování kvůli jakýmsi manželským neshodám  přerušila paní Červinková. Ale všechna čest, aby neshodila učitelskou, neřkuli ředitelskou autoritu, vynadala mu německy.
Poté, co pan ředitel odešel do důchodu, musel opustit i ředitelský byt. Zůstala po něm v tom starém bytě spousta věcí, které by dnes měly obrovskou cenu. Kromě unikátních latinských knih, které skončily v kotelně, to byly krabice fotografií na skle. Pan ředitel totiž v mládí zcestoval skoro celou Evropu a mimo to byl i nadaný fotograf. Říkalo se, že pocházel z velmi bohaté rodiny, nebo se snad k velmi bohaté rodině přiženil, to už nevím.Tehdy se ještě fotilo na skleněné desky. Skleněnné diapozitivy byly v těch krabicích. Mimo jiné jsem na nich viděl, jak to vypadalo na sklonku 19. století na Špicberkách, v Paříží a tak dále. Všechny tyto fotky by dnes měly nedozírnou archivní cenu.
A musím se zmínit i o kabinetu na pomůcky. I na nich bylo vidět, že šachta na své škole vůbec nešetřila. Za ty nádherné fyzikální pomůcky i biologické preparáty by se dnes nemusela stydět žádná dobrá střední škola.
Část biologických preparátů byla zničena při našem osvobození Rudou armádou. Zejména ty, které měly jako konzervační činidlo etylalkohol. Osvoboditelé obětavě slavili naši nově získanou svobodu třeba nálevem z hadů a škorpionů. Daleko lépe dopadly vycpaniny. Ty se nedaly ani sníst, neřkuli vypít. Bohužel i řada těchto nádherných pomůcek vzala za své při budování lepších zítřků. V lepších zítřcích už jich asi již nebylo zapotřebí.

Ředitelské žezlo převzala po p. Červinkovi paní Marie Knapčíková, která byla pozoruhodná také tím, že její manžel byl vedoucí jediného ostravského obchodu se známkami - Pofisu, naproti o.d. Aso. Hodné žáčky, ke kterým jsem také tenkrát ještě patřil, odměňovala pamětními aršíky se známkami. Ještě snad někde existují. 

jf
Naše stránka o Oderce zdaleka není úplná. Každý, kdo zde žil má na ni specifické, osobní vzpomínky. Pokud i Vy, milý návštěvníku si pamatujete něco, co se vztahuje k Oderce, neváhejte a napište nám! Potěšíte nás fotografiemi i textem. Příspěvky můžete také zasílat na adresu: oderka@wgz.cz

 

Kontakt

Name
Email
Comment
Or visit this link or this one