Webové stránky věnované zaniklé hornické osadě na předměstí Ostravy. Osada vznikla jako zaměstnanecká kolonie horníků a techniků dolu Odra. Důl i osada se rozkládaly na pravém břehu Odry pod bobrovnickým kopcem. Přes řeku sousedila osada s obcí Lhotka (Lihotka), z druhé strany s přívozskou částí - Přednádražím. Oderka zanikla v osmdesátých letech 20. století. Dnes se na jejím místě rozkládá ostravská centrální čistírna odpadích vod. Kolonie měla naprosto specifický ráz. Ani ne tak tím, jak byla kolonie postavena, takových kolonií společnost Báňská a hutní ostatně postavila více, ale způsobem života v ní. Soudržností lidí, která trvá dodnes.
Osada měla 5 řad jednopatrových domů, vlastní školu, obchod, řeznický krám, lékaře i knihovnu. V nadšených budovatelských poválečných letech byl brigádnicky postaven kulturní dům. V domech horníků bylo osm jednotek s jednopokojovými byty. Nebyl to sice žádný komfort, ale vlastníci dolu dali také svým zaměstnancům možnost mít své zahrádky a políčka. Pro chov hospodářských zvířat (drůbeže i prasat) měli k dispozici potřebné hospodářské prostory.

Stručná historie Oderky

Jáma Odra

Jáma Odra

Historie dolu Odra (Oderka),
převzato z www.ostravaci.cz  a www.hornicky-klub:
Důl Odra byl založen v roce 1907 Těžiřstvem Marie-Anna.Tato společnost vlastnila i důl Bedřich v Ostravě-Zábřehu, který kvůli průvalu důlních vod při hloubení jámy nebyl nikdy dokončen. Od roku 1910 byla majitelkou Rakouská báňská hutní společnost.Vtažná – těžní jáma dosáhla hloubky 471 m a výdušná jáma 260 m. Z dolu Odra vedla lanovka na koksovnu jámy Ignát.
Areál dolu byl při povodních často zaplavován. Z toho důvodu nebyly ohlubně těžní a výdušné jámy v úrovni terénu, ale  byly vyvýšené o 2 metry nad ním. Pro zaměstnance dolu byla postavena Oderská kolonie.Těžba byla ukončená v roce 1968 a v roce 1971 byly obě jámy zasypány. Zachovaly se budovy strojovny,vrátnice, správní budova a koupelny. Největší zvláštností, je zřejmě nejmenší vrátnice v Ostravě a zahnutý komín. Místo kde stávala těžní věž dolu Odra najdete za čističkou odpadních vod v Ostravě-Přívoze.

 
Lanovka vozila uhlí na koksovnu
Důl začal těžit uhlí počátkem roku 1910 a těžba se postupně zvyšovala. Ihned po vypuknutí první světové války byl ale provoz dolu zastaven a prováděla se pouze nutná údržba a čerpání důlních vod. Těžba byla znovu obnovena v roce 1916, kdy bylo zapotřebí uhlí pro válečnou výrobu. V roce 1928 pak činila roční těžba 189 500 tun. Vytěžené uhlí bylo dopravováno visutou lanovkou na koksovnu Ignát.
Ve druhé polovině dvacátých let 20. století proběhla rekonstrukce dolu, při níž byla těžní jáma prohloubena na konečnou hloubku 471,8 m. Prohloubení výdušné jámy na konečnou hloubku 259,8 m bylo ukončeno v roce 1928. Ve stejném roce se v rámci rekonstrukce začal hloubit větrní vrt, který dosáhl potřebné hloubky 79 m. Nad tímto vrtem byly instalovány dva elektrické ventilátory. Jedna z mála památek na oderskou šachtu je v hornickém muzeu v Petřkovicích - oběžné kolo důlního ventilátoru. (I postál jem tam na chvíli a věnoval jámě Odra tichou vzpomínku.)

Oderka těžila šedesát roků
Po druhé světové válce v rámci racionalizace řízení důlních podniků, sloučených od 1. ledna 1946 do národního podniku Ostravsko-karvinské doly, byl důl Odra 1. října 1954 organizačně připojen k sousednímu Dolu Jan Šverma a stal se jeho závodem č. 2. V důsledku ekonomického posuzování efektivnosti těžeb uhlí ve vztahu k tehdejší nízké ceně ropy byla k 1. červnu 1968 na Dole Odra těžba ukončena. Obě jámy byly v roce 1971 zasypány a jejích ústí opatřena železobetonovými poklopy.

V roce 1990 byla na Důl Odra přejmenována jiná šachta - Důl Vítězný únor. Tehdejší vedení OKD nerespektovalo, že důl stejného názvu již v Přívoze v letech 1907-1968 existoval, a tak docházelo ke zbytečným záměnám.
Naše stránka o Oderce zdaleka není úplná. Každý, kdo zde žil má na ni specifické, osobní vzpomínky. Pokud i Vy, milý návštěvníku si pamatujete něco, co se vztahuje k Oderce, neváhejte a napište nám! Potěšíte nás fotografiemi i textem. Příspěvky můžete také zasílat na adresu: oderka@wgz.cz

 

Kontakt

Name
Email
Comment
Or visit this link or this one